 |
Questa pagina è stata trascritta e formattata, ma deve essere riletta. | |
| Literatura grisuna vædrae nova | 689 |
— ne de la Giadina — ne de nuo, ke ti vol & — — prende or d’il Arkun de la Literatura las Literas, e tæia agna vush suenter tiu dialekt, ne tæia ùsonza, [p. 105] skrive lou suenter, e quæls de lonsh, ed aunk pli tgionsh quæls de tier vegnen quæi entelir.
Dieus æi gl auktur d’ils Lungatgs — — tiu lungatg æi vegls — primars — — ti pos krer, ke ti hagies ina participaziun divina tras quæl, pærçæi æl æi ne voluntariamein, ne sforzadamein a ti vegnius inponius. Spræzas quæl, she sapies, ke ti kontrapugnas a l’ordinaziun divina, volente, k’ igl auktur vegni enkonoshius, ed adoraus diværsamein.
En tæia favur, o Naziun — — o Giuventegna grishuna! hai iou skret præsent kòdishæt, e skret æl en plema de la Kadi; pærtgæi mo en ina, ed a mi en l’en pli enkonoshenta hai iou voliu, e saviu skriver æl; mo manægias, ke iou tras quæl vegli tæi privar de tæia agna maternadat dialektika; ne ke iou vegli a ti inponer la savida, e memoria de tot il kòdish? Na
Jou vi nuot auter de tei, ka ke ti prendies, sko pievel kómin, ke ti æis, mo la pærfætga savida de las Literas de la Literatura nova, e kun agit de quællas, ed agit de las interpunshuns selbias, legies, e skrivies akuratamein suenter tæia isonza materna. Il ræst, e quæi, ke iou vegn a skriver, dei æssar pær pærfækziun ded Omens literai, e quæi davos dei æ æsser la materia de mæia.
| [p. 106] | III. Part. |
Senza dubi dei quælla part æsser pær Omens, e fæmnas literadas. Iou, pær fin, sto sefar literaus en quælla, shigliok tergies iou sur memez la bein meritada repræhensiun, e responsabilitat de quælla. Pær amur d’il pievel kómin hai iou tokan òssa seprævalius de la Literatura vædra en miu skriver, de kou d’envi sto iou seprævaler de la nova, sinaquæi k’ æi vegni boka renfatshau, ke iou dæti reglas ad auters, e salvi mæz quællas bók.
La materia de quæsta tiarza part vegn a kontener la posseivle renovaziun d’il Lungatg romansh, e mæter quæl en situaziun d’in Lungatg de Literatura kómina pær la naziun grishuna. Token óssa ha nins plidau en general d’il Lungatg grishun — — popular — — rustikal — — de kou d’envi vegn ins a plidar de quæi Lungatg præcisamein suenter sæia pærfækziun posseivle.
Dieus, gl’auktur d’ils Lungatgs, e de las scienzias, stæti a mi tier.
| Romanische Forschungen XXX. | 44 |
