 |
Questa pagina è stata trascritta e formattata, ma deve essere riletta. | |
| 680 | Placi a Spescha |
Enzennas, ke van avon, sedat æi de treis sorts: — § — I. II. III. & — ne 1. 2. 3. & ed æi l’enzenna de l’Incæpziun.
Enzennas, ke staten denter, æn quæstas: quæla de la Relaziun — : — e quæla dat d’entelir, k’ æi suondi la relaziun d’ils sentimens ded auters. Eksembel: Ciceron di: ke sh’ina naziun hagi in Lungatg munkont de plaids, she dei ælla u far novs, ne prender ded enpræst d’in’autra naziun væders. „Plaids vol æl k’ in Lungatg hagi.
Enzenna de la Dismembraziun — ; — quælla vegn mæssa denter ils members sentimenzials. [p. 87] Tals members kontegnen enten sesæz in entir sentimen. In entir sentimen konsist’enten in substantif, e verb; po æ vegnir lou tier: adjektivs, ed: adverbis, e pli: kass. Quæls sentimens entirs vegnen konsiderai mo sko parts, ke kontegnen relaziun, ne konnækziun ina kun l’autra, e sil davos fan in sentimen gron entir, ko vegn konkludius kun l’enzenna de la definiziun. Eksempels: Dieus æi il Dershader de las kreatiras rashuneivlas; quællas han lur læshe; Dieus vegn a la fin dersher ællas; tgi vol seskisar de la giustia? tgi vol fugir ded ælla? Nagin.
Quæl’enzenna æi il spartimen d’ils members della Literatura.
L’enzenna de l’Incisiun. shæss pli bugæn: quælla de giugadiraziun — , — sparte veramein las giugadiras de literatura, quæi vol dir: ils sentimens nón konpleins. Eksempel: Pieder, Paul, Gion, e Martin van a la katsha. La katsha de dus, treis, e quater æi ordinariamein pli ventireivele. La enzenna de la Suspiraziun — ! — Vegn mæssa suenter ils suspirs, k’ in ha dau. Ekfempels: fóss iou vivius prusamein, e gistamein! Fóss iou vivius innozentamein, she stuæss iou bóka temer il truamen! O havæssen nus la grazia finale! Volæssi Dieus, k’ in ofendæssi bók æl! Deventassi æi ina gada, de poder æsser solvius, e vegnir tier kristus!
Enzenna de la klamaziun — ! vegn mæssa [p. 88] suenter haver klamau enzitgi, n’enzitgæi. Ils Omens literai han ælla tralashau, e k’ æla sei necæssaria vegnen sequents eksempels a far ver: Vegn afon, gida Bab! Stai eri! fai obedientsha. In po klamar gl afon, ne saspirar tier gl afon, e la distinkziun de quællas duas akziuns ston vegnir interpunsheivles.
Enzenna de la Quæstiun — ? — quæstionar æi enparar, e suenter gl enparar vegn mæss quæl enzenna. Eksempels: De tgi æis ti skafius? De Diu. Ko? suenter seia semægla. De qu in vegnes nou? de Bab: de Pieder Loregn Spæsha, e de Mòmma: d’Ona Maria Genelin. Tgi æi stau tiu Tat de Bab? Gion Spæsha. Tgi tiu Basat? Krist Spæsha. Tgi tiu Urat? Benedetg Spæsha. Tgi tiu Sururat? David Spæsha. Æis de la Kadi, ne zenunder auter? Òssa de la Kadi, vidavon de Andæst. Tgæi ne ko æi tia noda kasa? ashia: A+: in — a — kun ina crush sisu, quei vol dir: d’ils morts ded Andæst.
